UŽ CHCI MÍT V ŽIVOTĚ KLID A NALÉZT VNITŘNÍ ROVNOVÁHU!
A jde to vůbec? Kdy a jak nastává vnitřní rovnováha?
Možná si ji mnozí představíme jako určitý životní mezník, ke kterému směřujeme. Moment, kdy něco pochopíme, někam dozrajeme a v našem životě vše zapadne na své místo. Život poběží už bez komplikací a nastane vnitřní klid…
Princip polarity
Ve fyziologii těla je optimální rovnováha (vnitřní homeostáza) neustálý proces, vyváženě probíhající, ale neustálý. Aktivita střídá regeneraci. Srdeční stah je střídán srdeční relaxací. Kontrakce jednoho svalu je provázena protažením (vlastně relaxací) svalu působícího proti. Nádech je následován výdechem. Jin se přelévá v jang a opačně.
Princip polarity v ásaně
V praktikování ásan to funguje vlastně obdobně. I ve zdánlivě statické sukhásaně (tureckém sedu) probíhá neustálé jemné vyvažování. Některé svaly se aktivují a pracují proti gravitaci pro stabilizaci páteře. Jiné se relaxují, aby přílišné úsilí nebo dokonce křeč nebránila optimálnímu proudění krve, energie. Celá pozice by tak měla být energeticky úsporná – stabilní, pevná a zároveň nenucená, udržitelná po celou dobu meditace. Jeden ze základních jógových principů je Ásanam stirham sukham. Ásana je pevná, ale pružná. A v této kratičké větě je obsaženo mnoho … možná právě i odraz přirozené a pro život v podstatě všudypřítomné dynamiky polarit jin a jang.
Princip polarity v životě
Představme si na chvíli, že dynamický polaritní proces našeho těla se zastaví… Ano, v tu chvíli nastane smrt. Po výdechu nenastane nádech, srdeční sval se stáhne, ale už se neuvolní. Krev neproudí, neokysličuje se… Představme si na chvíli, že slunce zapadne a už znovu nevyjde…
A stejně tak nelze v životě vynechat nepříjemné okamžiky a kvantovat si jen ty příjemné. Už jen samo hodnocení samotných okamžiků je výrazem přirozené polarity života, přirozeného projevu mysli, která hodnotí, co je pro ni bezpečné, příjemné a co nepříjemné nebo dokonce nebezpečné. A každý okamžik, který hodnotíme jako příjemný v sobě nese zárodek polarity. Když je nám něco příjemné, je nám, většinou to opačné, nepříjemné…jako v monádě jin/jang.
Co když rovnováha vychází z přijetí a prokouknutí vnitřní i vnější dynamiky?
Jóga používá jeden nesmírně důležitý nástroj – práce s jemnou ale soustředěnou pozorností. Ráda ho během lekcí nazývám vnitřním pozorovatelem nebo svědkem, ale více než o pochopení a představu, co to je, jde o prožitek, který by měl tohle pojmenování provázet. Propojení se s rolí nezaujatého svědka, nebo v určitém ohledu odstup od situace, může provázet vnitřní jemné ale neochvějné zklidnění. Zklidnění, které vychází právě z uvědomění si a hlubokého přijetí toho, že život je zkrátka dynamický, plný změn a hledání nových rovnováh a funkčního vztahování se. Někdy potřebujeme být více aktivní, jindy více pasivní. Někdy se potřebujeme ozvat a jindy se zas stáhnout a naslouchat. Někdy nás provází období šťastné a vydařené a někdy se prostě nedaří. Někdy jsme milí a jindy naštvaní.
Vy jste klidný vnitřní pozorovatel
Vnitřní pozorovatel, schopnost poodstoupit si z myšlenkového a emočního kolotoče, nám umožňuje zůstat v jemné bdělosti v obou případech. V dobrých časech zjemní přílišnou euforii, aby náš oheň radosti krásně hřál ale nespaloval – nás i lidi kolem nás. Umožní nám s pokorou, bez lpění, ale s plností a vděčností prožít krásné okamžiky. A v dobách zlých nám pomáhá nepropadat panice, melancholii, smutku nebo zoufalství. Pomáhá nám odstoupit od destruktivních pocitů selhání nebo nespravedlnosti, ve kterých se topíme jako v bažině, neschopni pohybu. Pomáhá nám najít cestu ke konstruktivním, byť třeba pomalým krůčkům směrem vpřed. Učí nás být trpěliví, připomíná pomíjivost a umožňuje situaci s odstupem pozorovat, abychom lépe pochopili, kudy dál. Někdy potřebujeme jen počkat, než se vesmír pootočí, někdy potřebujeme pochopit, jakou udělat změnu, aby se pootočil a my jsme pro sebe a svět kolem našli nové vyvážení.
A tak se náš klidný vnitřní pozorovatel, my sami😊, stáváme bezpečným majákem i přístavem v dynamických rozbouřených vodách i na klidném jezeře. A v tom momentě se přibližujeme pravdivějšímu a celistvějšímu vnímání sebe sama… na cestě k tomu, kam nás má cesta jógy dovést.
Autorka: Jana Baliharová